Večer křupavých srdíček

Vlasta Redl

1:KdGyž jsi tehdy přinesla nG9a talířku křE7upky,
mAmusel jsem se zasmát tomu, cCmo má být dD4susál,   D 
tGa křupavá srdíčka a zG9apálená svE7íčka
mi prAmozradily, že zas nejde o víc než o zD4susaběhaný rDituGál.
R:Tak to má bCýt, a sklenku vFína na dobrou nGoc,
k tomu pár vCět o tom, jak vzFácný jsem hGost,
tak to má bCýt, když tma nFmaj7ad městem převezme mFmoc
a chce se žEmít, žAm7ít  vDmíc nGež jen dCost.
2:Posbíral jsem sirky a pytlík na tabák,
dopil jsem a vstal, že bude líp to dnes vzdát,
a tys' mi sáhla dlaní na čelo, v tu chvíli moc ti to slušelo,
a navíc venku trochu pršelo, a tak jsem zůstal, a rád.
R:To se přece nedělá, chtít víc, než dá se dát,
to není fér, hrát podle vlastních pravidel,
to není fér, chtít jít, když je čas spát
a chce se létat, létat i bez křídel.
3:Pak jsem si skládal na stůl srdíčka, až mi z nich vyšla osmička,
hle, nekonečno ze dvou malých vypečených nul,
a ty jsi bez váhání sáhla jen a špičku dovnitř otočila ven
a vzniklo srdce z malých srdíček, a já ho rychle propíchnul.
R:Tak to ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:16:57.806+00:00
Výsledky hledání: